New York

(Pátek, 4.května 2012)

Prohlídku New Yorku začínáme plavbou kolem ostrova Manhattan. Poblíž říčního terminálu na 42.ulici kotví také válečná loď Intrepid.

USS Intrepid je jednou ze 24 letadlových lodí třídy Essex, které byly postaveny za 2.světové války. Americkému námořnictvu sloužila v letech 1943-1974, teď je na její palubě muzeum.

New York tvoří celkem 5 čtvrtí, přičemž čtyři z nich se rozkládají na ostrovech. Nejznámější je samozřejmě Manhattan, obtékaný řekou Hudson. Západní rameno odděluje New York od státu New Jersey a jako kuriozitu lze uvést, že v lednu 2009 posloužilo jako přistávací dráha pro porouchaný Airbus A320-214, který byl napaden hejnem kanadských hus. Díky duchapřítomnosti kapitána všichni cestující přežili a incident vstoupil do dějin jako „zázrak na řece Hudson“.

Počasí nám dnes nepřeje, mrakodrapy se halí do mraků a jejich špičky si musíme pouze domýšlet. Platí to i pro novou dominantu jižního Manhattanu, kterou se stává Freedom Tower (Věž Svobody). Nová první věž Světového obchodního centra je již v tuto chvíli nejvyšší stavbou ve městě.

Budovy před Věží Svobody jsou součástí Světového finančního centra. Mají střechy ve tvaru pyramidy, jehlanu a kopule. Z ostatních obrysů nás zaujmou zejména dvě zelené neogotické špičky. První patří Woolworth Building, druhá Bank of Manhattan (nyní Trump Building), což byly svého času taky nejvyšší stavby světa.

Ostrov Manhattan koupil v roce 1626 holandský obchodník Peter Minuit od indiánů Lenapů za pouhých 60 guldenů. V jejich řeči Manna-hata znamená „ostrov mnoha hor“. Dnes má New York téměř 20 milionů obyvatel a právě na Manhattanu sídlí největší kapitálové společnosti a banky.

Východní rameno Hudsonu se nazývá East River (Východní řeka) a postupně proplouváme pod třemi mosty, které spojují Manhattan se čtvrtěmi Brooklyn a Queens. Nejzajímavější je hned ten první. Brooklyn Bridge byl otevřen v roce 1883 a na několik let to byl nejdelší visutý most na světě.

Druhá skupina mrakodrapů se nachází ve středním Manhattanu - Empire State Building, Chrysler, Citigroup. U budov OSN se loď otáčí a vracíme se zpátky. Nemůžeme ale samozřejmě ještě vynechat plavbu k Soše Svobody.

Socha Svobody (Statue of Liberty) je vysoká 46 metrů, podstavec má dalších 47 metrů a celý monolit váží 205 tun. Socha byla darem Francie americkému lidu. Francie ji věnovala USA ke 100.výročí Deklarace nezávislosti, s financováním soklu to ale bylo složité, takže ke slavnostnímu odhalení došlo teprve v roce 1886.

Sochu Svobody navrhl mladý alsaský sochař Frederic Auguste Bartholdi a postavil ji inženýr Alexandre Gustave Eiffel. Socha drží v pravé ruce pochodeň, v levé desky s Deklarací nezávislosti. Koruna se 7 paprsky symbolicky vyzařuje svobodu přes 7 moří do 7 kontinentů.

Sousední Ellis Island sloužil jako přistěhovalecké centrum v době, kdy vrcholila přistěhovalecká vlna. Všichni přistěhovalci zde museli strávit období karantény. Na přelomu 19. a 20.století tudy prošlo celkem 12 milionů lidí. Od roku 1990 je z ostrova muzeum a na počítačích ve Family History Centru si můžete vyhledat údaje o 17 milionech přistěhovalců.

New York je velmi kosmopolitní město. Prakticky každý národ tady má svůj okrsek. Jednotlivé komunity však již spolu nežijí tak pospolitě jako dřív. Jedinou výjimkou je Čínská čtvrť (Chinatown), která se neustále rozrůstá.

Čínské názvy pomalu, ale jistě překrývají zeleno-bílo-červené nápisy v sousední Malé Itálii (Little Italy). Zajímavostí je, že v dobách Kmotra měla hned vedle mafiánských rezidencí hlavní sídlo newyorská policie.

Není to odsud daleko ani do Soudního okrsku. Vysoká budova vpravo je Soud USA (United States Court House), nízká stavba s trojúhelníkovým portikem Soud státu New York (Old County Court House). Známe ji ze spousty kriminálek, právě na těchto schodech zpovídají novináři obžalované a advokáty po vynesení rozsudku.

Na Radničním náměstí stojí kromě Radnice (City Hall) také budova Magistrátu (Municipal Building) a můžete se odsud vydat na procházku po Brooklynském mostě.

Nejzajímavější stavbou, tyčící se nad Radniční parkem, je Woolworth Building. Tento mrakodrap, vysoký 241 metrů, byl v letech 1913 až 1930 nejvyšší budovou na světě. Jeho neogotická fasáda se kromě toho stala vzorem pro řadu podobných staveb a černobílých komiksů.

V New Yorku se letos hodně staví. Rozkopané jsou snad všechny třídy i Brooklynský most. Pokud je stavební boom znamením prosperity, tak musíme konstatovat, že Amerika má hospodářskou krizi už za sebou.

Stoprocentně to platí i pro stavbu nového Světového obchodního centra. Před dvěma lety jsme tady neviděli ještě ani základy, teď rostou jednotlivé věže rychlostí několika pater týdně.

Nejvyšší bude 1WTC, přezdívaná Věž Svobody (Freedom Tower). Právě v těchto dnech se dělníci dostali do výšky 380 metrů, což znamená, že překonali dosud nejvyšší Empire State Building.

Freedom Tower bude mít po dokončení 417 metrů, což je výška původních Dvojčat. Na střeše však bude stát ještě 124 metrů vysoká anténa, čímž získá symbolických 1776 stop (541 metrů). Toto číslo odpovídá datu přijetí Deklarace nezávislosti.

Věž se staví podle návrhu architekta Davida Childse ze společnosti Skidmore, Owings a Merril. Má mít celkem 105 pater, v patrech 100-102 bude třípatrová vyhlídková plošina. Dolních 56 metrů je budova pouze z betonu, bez oken, což má zabránit možným teroristickým útokům ze země.

Původní Světové obchodní centrum bylo vybudováno v letech 1970-77. Dvojčata byla vysoká 417 metrů a pracovalo v nich 50.000 osob. Na jejich místě vzniká Památník 11.září (9/11 Memorial), který je možno navštívit po předchozí rezervaci.

Po útocích 11.září musely být všechny budovy WTC z bezpečnostních důvodů strženy. Celkem jich bylo 7. Naopak prakticky nedotčeno zůstalo sousední Světové finanční centrum (World Financial Center). Na zimní zahradě dokonce nepraskla jediná skleněná tabule.

Kostel sv.Trojice (Trinity Church) byl založen v roce 1697 a první malý svatostánek byl postaven na tomto místě v následujícím roce. Současný chrám byl dokončen roku 1846 a jeho 86 metrů vysoká věž byla na 50 let nejvyšší stavbou v New Yorku.

I když to tak vůbec nevypadá, cedule nás přesvědčují o tom, že se nacházíme na jedné z nejznámějších newyorských křižovatek - Broadway a Wall Street.

Wall Street je totiž na první pohled celkem nevábná ulice a určitě byste nehádali, že právě stojíte v centru světového dění. Krach na zdejší burze (New York Stock Exchange) však spolehlivě rozesílá hospodářské krize do celého světa.

Jméno ulice pochází od palisády, tedy zdi (The Wall), kterou postavili holandští osadníci na obranu proti indiánům a Angličanům. Na schodech před Federální halou (Federal Hall) stojí socha George Washingtona, který na tomto místě složil v roce 1789 první prezidentský slib.

Vedle se tyčí mrakodrap Bank of Manhattan, nyní Trump Building. Tato budova se v roce 1929 stala na chvíli nejvyšší stavbou světa (283 m). Už před slavnostním otevřením ji však překonal Chrysler Building (319 m).

Za rohem spatříme další mrakodrap. One Chase Manhattan Plaza, vysoký 248 metrů, byl dokončen v roce 1961. Budova za ním připomíná spíš pevnost. To je Federální rezervní banka (Federal Reserve Bank). Tady se vydávají americké dolary a v trezorech je prý uloženo nejvíc zlatých prutů na světě. I když už to není tak úplně pravda, protože některé státy si svůj zlatý poklad v posledních letech raději odvezly zpátky domů (Venezuela) a jiným splácí USA své dluhy (Čína).

Jediným místem, kde můžeme zjistit, jak vypadal New York v 18.století, je blok budov kolem Frauncesovy taverny (Fraunces Tavern). Dům postavil francouzský hugenot Etienne DeLancey v roce 1719, malé žluté cihly byly dovezeny z Holandska. V roce 1726 jeho dědicové dům prodali Samuelu Frauncesovi a ten jej přeměnil v oblíbenou tavernu. V roce 1768 tady byla založena Newyorská obchodní komora a na večeři 4.prosince 1783 se George Washington loučil se svými generály. Odešel farmařit na statek ve Virginii, aniž by tušil, že ho za pár měsíců zavolají zpátky, aby jim dělal prezidenta.

Taverna je zařízena stylovým nábytkem, dřevěným krbem a barem se zrcadly. V tomto prostředí se ani my nemůžeme ubránit tomu, abychom si dali místní „revoluční“ ležák.
Po chvilce hledání mezi paneláky jsme objevili Náměstí vietnamských veteránů (Vietnam Veterans Memorial Plaza). V roce 1982 založil newyorský starosta Edward Koch stočlennou komisi na výstavbu památníku hrdinům vietnamské války. Za tímto účelem shromáždili přes 3000 dopisů, básniček a deníků. Úryvky 80 z nich pak byly vyleptány do zelených skleněných panelů. Památník byl slavnostně odhalen v květnu 1985 v předvečer 10.výročí ukončení vietnamské války.

Další válečné památníky najdeme v Battery Parku. East Coast Memorial je věnován vojákům, kteří zahynuli za druhé světové války v západním Atlantiku. Obří americká orlice hledí k Soše Svobody.

Pevnost Castle Clinton byla vybudována počátkem 19.století a přestože dala jméno celému parku, její baterie děl nikdy nevystřelila. Později sloužila jako divadlo, přistěhovalecké centrum, teď se zde prodávají lístky na trajekty.

Pokračujeme k Památníku korejské války, velice nápaditý je Památník mariňáků, umístěný přímo ve vodě. Začouzený globus, který stál původně na náměstíčku mezi Dvojčaty, je jediným artefaktem, který byl zachráněn z trosek WTC.

Jižní špička byla první osídlenou částí Manhattanu a reliéf v parku zachycuje scénu, jak velitel holandské kolonie Peter Minuit kupuje od indiánů celý ostrov za pár korálků.

Z řady mrakodrapů se občas kouří. Tento efekt je vedlejším produktem klimatizace. Chytře toho využili architekti budovy Standard Oil Trustu (dnes 26 Broadway). Na střechu umístili lampičku a kouř se tak stal zároveň reklamou na jejich olej a naftu.

Malý park Bowling Green dostal svoje pojmenování díky tomu, že původně sloužil jako trávník na kuželky. Jeho plot pochází z roku 1771, což je v Americe převeliká vzácnost, takže byl zařazen mezi kulturní památky.

Bronzový býk na začátku Broadwaye symbolizuje sílu a úspěch. Proto se s ním každý touží vyfotit.

Metrem jsme se přesunuli na 42.ulici což je asi nejznámější z příčných ulic na Manhattanu. Nachází se na ní hlavní nádraží, veřejná knihovna a samozřejmě pár mrakodrapů.
Nejhezčí z nich je Chrysler Building, především jeho elegantní špice ve tvaru chladiče. Díky ní se také v roce 1930 stal překvapivým vítězem v souboji o nejvyšší budovu světa (319 m).

Newyorská veřejná knihovna (New York Public Library) byla založena v roce 1895. Budova byla otevřena v roce 1911 a její schodiště se dvěma kamennými lvy známe rovněž ze spousty filmů a amerických seriálů, protože je oblíbeným místem schůzek a poledních přestávek. Jenom ten stánek s hot-dogy hledáme marně.

Severojižním směrem se napříč ostrovem táhnou několikakilometrové široké třídy neboli avenue. Když si stoupnete na jižním konci na jejich začátek, tak za dobrého počasí dohlédnete až do Central Parku.

Jedinou výjimkou je Park Avenue, kterou uprostřed přeťala kancelářská budova Metropolitní životní pojišťovny (MetLife Building), tyčící se nad hlavním vlakovým terminálem (Grand Central Terminal).

Přitom se ještě za ní nachází několik nádherných staveb z minulého století. Zezadu přiléhá těsně k pojišťovně Helmsley Building, kterou postavila Newyorská centrální železniční společnost (New York Central Railroad) v roce 1929.

Waldorf Astoria platí za jeden z nejluxusnějších a donedávna taky nejvyšších hotelů na světě. Věžička budovy General Electric má navodit dojem spleti elektrických vln a zároveň být protipólem byzantského kostela sv.Bartoloměje (St.Bartholomew’s Church).

Seagram Building je sídlem známé destilérky. Bronzové obklady mají svou barvou ve třpytícím se slunci navodit pocit sklenice whisky. Bohužel časem trochu zčernaly.

A co má tato stavba společného s Brnem? Jejím autorem je Ludwig Mies van der Rohe, který postavil rovněž vilu Tegendhat. Jako žid musel ve 30.letech utéct z Evropy a usadil se v Americe. Seagram Building je jeho jedinou newyorskou stavbou, podobné černé věžáky ale uvidíme za pár dní v Torontu.

Citigroup Center (dříve CitiCorp Center), stojící na Lexington Avenue, si musíme prohlédnout nadvakrát. Protože je vysoký 279 metrů, jeho zvláštní skosenou střechu uvidíme spíš zdálky. Dole si povšimneme toho, že hlavní pilíře nejsou v rozích, jak je zvykem, ale uprostřed jednotlivých stran. Tento „ústupek“ byl vynucen tím, že autoři projektu měli za úkol zachovat polohu kostela sv.Petra.

Lipstick Building (Rtěnka), nacházející se na 3.avenue mezi 53. a 54.ulicí, nepatří sice k nejvyšším (měří „pouhých“ 138 metrů), rozhodně však je jedním z nejelegantnějších mrakodrapů - díky své šedorůžové barvě a tvaru rozvinuté rtěnky.

Vrátili jsme se zpátky na Park Avenue. Lever House, dokončený v roce 1952, byl prvním „skleněným“ mrakodrapem. Následovala jej řada podobných staveb, které sice nedosáhly takového uznání jako art-decco z první poloviny 20.století, vyřešily však několik praktických problémů, zejména co se týče přístupu světla.

Katedrála sv.Patrika (St.Patrick’s Cathedral) je jakožto sídlo newyorského biskupa jedním z nejdůležitějších římsko-katolických chrámů v USA. Neogotická katedrála se stavěla v letech 1858-88. Podle tehdejších věřících byla příliš daleko za městem, dnes leží přímo v centru.

Rockefellerovo centrum (Rockefeller Center) se rozkládá mezi 5. a 6.avenue. Naftový miliardář John Rockeffeler Jr. tady ve 30.letech dal strhnout 228 domů a na ploše 10 hektarů vybudoval komplex 21 budov.

V zimě se prostranství mezi nimi mění v kluziště, přes léto se plocha pod Prométheovou sochou zaplní stolky zahradních restaurací a kaváren.

Nejvyšší stavbou centra je GE Building (původně RCA Building), dokončená v roce 1933. Budova je vysoká 259 metrů, má v ní sídlo televizní stanice NBC a stejným vchodem se také dostaneme k výtahu, který nás vyveze na třípatrovou vyhlídku na střeše (Top of the Rock).

Směrem na sever se rozprostírá zelená plocha Central Parku. Jeho jižní a západní okraj lemují apartmánové domy, v nichž bydlí nebo bydlela řada známých osobností (Dustin Hoffman, Paul Simon, Diane Keaton, Miloš Forman). Východní část zabírají galerie a muzea.
Pohledu na jih dominuje Empire State Building, od roku 1931 na dlouhou dobu nejvyšší budova na světě. Je vysoká 381 metrů, zakončuje ji anténa a stožár na vzducholodě, který ovšem využil jenom King Kong ve filmu.

V pozadí se na jižním konci Manhattanu už rýsuje taky nová Věž Svobody (Freedom Tower), budoucí nejvyšší stavba New Yorku.

Počasí se totiž v průběhu dne značně zlepšilo, takže se nám odkryly i mrakodrapy, které zůstávaly ráno skryty v mlze. Vpravo od „empáče“ je to Bank of America Tower, vlevo zlaté špičky pojišťoven v Madison Square Parku.

Východním směrem vidíme Chrysler, ukrývající se za MetLife pojišťovnou (jediná s nápisem). Nelze přehlédnout skosenou střechu Citigroup Centra, u něhož jsme stáli před půldruhou hodinou.

Směrem na druhou stranu si na střeše najdeme zářící barevnou kouli. Světla pod ní neomylně určují náš poslední dnešní cíl - Times Square.

Times Square vlastně není náměstí. Leží v místě, kde se setkává 7th Avenue a Broadway. Ještě na přelomu 19. a 20.století se toto místo díky svému podlouhlému tvaru jmenovalo Longacre Square, tedy doslova „dlouhý akr“. Nové jméno získalo po přesídlení novin New York Times do budovy na jeho jižní straně. Právě z její střechy se vždy na Silvestra spouští stříbrná koule pro následující rok.