New York se skládá z pěti městských obvodů, zvaných boroughs. Jenom Bronx leží na pevnině, všechny ostatní se rozkládají na ostrovech - Brooklyn a Queens zabírají západní část Long Islandu, Manhattan a Staten Island jsou samostatné ostrovy. To, co si většina lidí představuje pod pojmem New York, je ale stejně všechno soustředěno na ostrově Manhattan.
Orientace na Manhattanu je celkem jednoduchá díky šachovnicové síti ulic, která byla zavedena počátkem 19.století. Ze severu na jih tak ostrov protíná 12 širokých avenues, z východu na západ vedou ulice. Jedinou výjimkou je Broadway, která se táhne úhlopříčně.
Hotel Pennsylvania je čtvrtým největším hotelem na Manhattanu. Na každém patře se nachází rovná stovka dnes už poněkud vybydlených pokojů. Od roku 1919, kdy byl otevřen, už tady totiž žádné významnější stavební úpravy neproběhly a opravuje se jenom to nejnutnější, takže například kohoutky nebo vypínače jsou dokonalou muzejní přehlídkou minulého století.
To, co činí Hotel Pennsylvania zajímavým, je jeho dokonalá poloha na 7.avenue - přímo naproti Madison Square Garden, dva bloky od Empire State Building a na dohled Times Square.
Madison Square Garden byla postavena v roce 1968 na místě Pennsylvánského nádraží, které je teď celé pod zemí. Kruhová sportovní aréna je především domovem basketbalistů a hokejistů (za New York Rangers hrál nějaký čas i Jaromír Jágr), konají se zde ale také koncerty a výstavy.
Hned za Madison Square Garden stojí největší americká pošta. Budova General Post Office pochází z roku 1913 a zdobí ji korintská sloupová kolonáda.
Trajekty k Soše Svobody vyplouvají z Battery Parku na jižním konci Manhattanu. V parku najdeme také ohořelý globus, který stával původně na náměstíčku mezi věžemi Světového obchodního centra a jako jediná památka byl vyhrabán z jeho trosek. Proluka mezi domy jednoznačně určuje místo, kde kdysi stála Dvojčata.
Z mrakodrapů na jižním Manhattanu je nyní nejnápadnější zelená střecha Trump Building (původně Bank of Manhattan) a budova č.26 na Broadwayi, bývalé sídlo Standard Oil Trustu, jejíž vršek má tvar olejové lampy a občas se z ní čoudí.
Battery Park získal svoje jméno díky baterii děl, umístěné v pevnosti Clinton. Castle Clinton byl založen v roce 1807, kamennou podobu dostal roku 1811. Děla však nikdy nevystřelila a dnes je zde prodejna lodních lístků.
Lodě jsou veliké, každý ale musí při nástupu absolvovat bezpečnostní prohlídku "letištního" typu, takže si nejdříve musíme vystát asi dvouhodinovou frontu. Američané neberou fronty nijak tragicky, stojí v nich s úsměvem a zásadně se nepředbíhají. Jediným problémem jsou japonští turisté.
Čekání si krátíme pozorováním dalších válečných památníků v přístavu jako je například Památník korejských veteránů nebo nápaditý Pomník mariňáků přímo u vody.
Hudson tvoří hranici mezi městy New York a New Jersey. V místech, kde se obě ramena řeky zase spojují, leží několik menších ostrovů, z nichž nás zajímají dva - Ellis Island s Muzeem imigrace a Liberty Island se Sochou Svobody.
Právě Socha Svobody byla pro většinu přistěhovalců prvním symbolem, který je vítal do Nového světa, a Ellis Island prvním místem, kde položili nohu na americkou půdu.
V dálce vidíme Verrazano Bridge, poslední z newyorských mostů. Pojmenován je po italském mořeplavci v holandských službách, který v polovině 16.století jako první Evropan spatřil Newyorskou zátoku a ostrov Manhattan. Za ním už je Atlantický oceán. Most byl postaven v roce 1964 jako poslední, protože v ústí jsou velmi silné proudy, které museli konstruktéři překonat.
Socha Svobody (Statue of Liberty) je darem Francie americkému lidu. Jejím autorem je sochař Frédéric Auguste Bartholdi a původně měla stát v Suezském průplavu.
Socha je vysoká 93 metrů, z toho 46 metrů zabírá podstavec z jediného kusu betonového monolitu. Neví se přesně, kdo stál modelem, často se uvádí, že to byla Bartholdiho matka. Vzhledem k původnímu místu určení je ale také pravděpodobné, že to měla být egyptská rolnice. Hořící pochodeň v jejích rukou měří 12,5 metru a je pokryta plátky 24tikarátového zlata.
Aby mohla být dopravena z Paříže přes oceán, musel tým inženýrů vytvořit zcela nové postupy pro odlití a sestavení měděného pláště. Socha je dutá, ocelová konstrukce je dílem Gustava Eiffela.
Největší problém ovšem nastal s financováním podstavce, který připravovali Američané. Celá akce málem skončila fiaskem a nakonec se uskutečnila jen díky celonárodní sbírce, kterou vyhlásil ve svých novinách maďarský emigrant Joseph Pulitzer.
Podstavec je zasazen do zbytků vojenské pevnosti. Ostrov, na němž Socha Svobody stojí, se původně jmenoval Bedloe's Island, dnes je to samozřejmě Ostrov Svobody (Liberty Island). Slavnostní odhalení provedl 28.října 1886 prezident Grover Cleveland.
Jak je vidět, původní termín ke 100.výročí Dne nezávislosti se nestihl, datum 4.července 1776 tedy alespoň zdobí desky knihy, kterou drží Socha Svobody v levé ruce.
Vyhlídka v koruně je už dva roky zase přístupná, vstupenky je ovšem potřeba rezervovat půl roku dopředu. Do pochodně není od září 2001 povolen přístup vůbec.
Z terasy před Sochou Svobody se za jasného počasí nabízí nádherný výhled na soutok obou ramen řeky Hudson, které obeplouvají Manhattan. Pravému rameni se říká East River (tedy doslova Východní řeka) a klene se přes něj několik mostů, spojujícím Manhattan s Brooklynem. Prvním z nich je Brooklynský most.
Řeka je pojmenována podle mořeplavce Henryho Hudsona, který po ní roku 1609 poprvé plul na sever. Když byl potom v roce 1825 prokopán Erijský průplav, který spojil Hudson s oblastí Velkých jezer, znamenalo to obrovský vzestup newyorského přístavu a s tím spojený příliv přistěhovalců.
První imigrační stanice byla umístěna roku 1855 v pevnosti na jihu Manhattanu. Přistěhovalecká vlna vrcholila koncem 19.století, rekordem bylo 11.000 osob za den, resp. 860.000 za rok. Tyto počty byly nadále nezvladatelné, proto bylo v roce 1892 zřízeno nové imigrační centrum na ostrově Ellis.
Imigrační centrum na Ellis Island sloužilo do roku 1954 a za dobu své existence zaregistrovalo na 17 miliónů přistěhovalců, což znamená, že tudy prošly předkové 1/3 všech dnešních Američanů. Příbuzní si mohou jejich jména vyhledat na počítačích v Muzeu imigrace, které bylo zřízeno po rekonstrukci budovy v 90.letech.
Imigrační proces začínal už před přistáním. Zdravotní komisaři připlouvali k lodi, aby zabránili zavlečení epidemie. Po kontrole zavazadel potom pasažéři další hodiny čekali ve frontách v registrační místnosti, aby imigrační úředník třeba během jediné minuty rozhodl o osudu celých rodin. Proto se Ellis Islandu říkalo "ostrov nadějí, ostrov slz".
Velká registrační místnost (Great Registry) je dlouhá 61 m, široká 31 m a vysoká 17 m. Tuto místnost známe také z několika filmů, nejznámějším je Kmotr (The Godfather). V čele jsou umístěny stoly komisařů. Počet fazolí v dóze na jednom z nich odpovídá počtu osob, přihlášených v jediný den 17.4.1907.
Na terase za budovou je zbudována dlouhá kruhová zeď, na níž je drobným písmem vyryto celkem 600.000 jmen imigrantů. Je to pouhý zlomek z celkového počtu přistěhovalců, najdeme mezi nimi ale také řadu Čechů a Slováků.
Imigrační středisko bylo zbudováno na místě pevnosti, která byla součástí soustavy čtyř opevnění, střežících vstup do města od moře. Fort Gibson byla založena v roce 1794, kamennými zdmi byla opatřena v letech 1807-11. Dokončena byla těsně před válkou USA a Velké Británie v roce 1812.
Při výstavbě přistěhovaleckého centra na konci 19.století byl pak původní ostrov ještě uměle rozšířen, k čemuž posloužila suť a vykopaná hlína ze stavby newyorského metra.
Připlouváme zpátky do Battery Parku, který se mezitím zaplnil malíři a prodavači suvenýrů. Válečný památník s bronzovým orlem a destičkami se jmény je věnován obětem druhé světové války (East Coast Memorial).
Jižní Manhattan neboli Downtown (Dolní město) je nejstarší částí New Yorku. V roce 1625 tady Holanďané založili první obchodní stanici, pojmenovanou Nový Amsterdam (Nieuw Amsterdam).
Památník na okraji Battery Parku připomíná historickou událost, k níž došlo o rok později - guvernér Peter Minuit kupuje od indiánů celý ostrov Manhattan za korálky v hodnotě 60 guldenů (tj. asi 25 dolarů). Jméno Manhattan pochází z indiánského "manahatu", což v jejich řeči znamená "ostrov pahorků", a zdejší pozemky dnes stojí milióny.
Bowling Green je nejstarším parkem v New Yorku. Byl založen v roce 1733 a původně se na jeho zeleném trávníku hrály kuželky (proto název "bowling green"). Plot pochází z roku 1771, je tedy ještě z období britské nadvlády a pamatuje sochu krále Jiřího III., která byla stržena po vyhlášení Deklarace nezávislosti. V USA je takhle stará věc velkou vzácností, proto byl plot prohlášen historickou památkou.
Naproti parku stojí budova bývalé námořní celnice (US Custom House). Tento palác byl postaven v roce 1907, zdobí jej 44 jónských sloupů a řada soch. Čtyři hlavní sousoší představují 4 světadíly. Dnes je zde umístěno Národní muzeum amerických indiánů.
V těchto místech také začíná Broadway. I když máme jméno této třídy spojeno především se zábavou a divadly, Broadway je ve skutečnosti dlouhá ulice, která má 20 km jen na Manhattanu a dalších 6 km v Bronxu. Její jižní část je zaplněna bankami, sídly finančních firem a nadnárodních korporací (tzv. Financial District). Bronzový býk je symbolem vzestupu akcií na burze, proto se s ním každý turista touží vyfotit.
V místě, kde z Broadwaye vybíhá Wall Street, stojí Kostel sv.Trojice. Trinity Church byl založen v roce 1697, současný svatostánek je třetím kostelem na tomto místě. Byl postaven v roce 1846 v novogotickém stylu a jeho nejkrásnější částí je brána ve stylu baptisteria na náměstí ve Florencii.
Wall Street je pojmenována podle zdi, kterou nechal v těchto místech postavit poslední holandský guvernér Peter Stuyvesant na ochranu proti indiánům. Proti indiánům možná stačila, proti Britům ale ne - ti o deset let později město dobyli a přejmenovali jej na počest králova bratra, vévody z Yorku.
Dnes si pod pojmem Wall Street představujeme centrum světového finančnictví, toto místo má ale také souvislost s americkou historií. Federální hala (Federal Hall) stojí na místě bývalé celnice, kde v roce 1789 složil přísahu první americký prezident George Washington. Současná neoklasická stavba je z roku 1842.
Newyorská burza (New York Stock Exchange) byla založena v roce 1792. Její základy položili makléři, kteří si tady v parku pod platanem dohodli první zásady obchodu s cennými papíry.
Budova Newyorské burzy pochází z roku 1903 a od té doby má rozhodující vliv na světový hospodářský vývoj - v dobrých i špatných časech.
Ještě koncem 19.století byla 100 metrů vysoká věž Kostela sv.Trojice nejvyšší stavbou na Manhattanu. Tehdy však začala výstavba mrakodrapů a nezabránil jí v tom ani Černý pátek na Newyorské burze, který odstartoval světovou hospodářskou krizi. Soutěž o nejvyšší mrakodrap dokonce dosáhla na přelomu 20. a 30.let minulého století svého vrcholu.
Budova č.40 na Wall Street dnes nese označení Trump Building, protože jejím majitelem je obchodní magnát Donald Trump. Původně to však bylo sídlo Bank of Manhattan a v listopadu 1929 to již vypadalo, že to bude nová nejvyšší stavba světa.
Zelená špička sahá do výšky 283 metrů, čímž překonala konkurenční budovu Chrysleru, která v tutéž dobu vznikala v oblasti Středního Manhattanu. Soutěživost architektů měla ale překvapivé pokračování. Pouhé čtyři dny před slavnostním otevřením Bank of Manhattan vztyčil stavitel Chrysleru na své stavbě elegantní věžičku, kterou dělníci tajně smontovali ve výtahové šachtě, čímž banku překonal.
Při pohledu do boční uličky vidíme jeden z novějších mrakodrapů (One Chase Manhattan Plaza) a za ním budovu, připomínající spíš pevnost. To je Federální rezervní banka (Federal Reserve Bank, 1924), v níž je uložena polovina světových zásob zlata a vydávají se US dolary.
Původní newyorský přístav z 19.století (South Street Seaport) už dávno ztratil svůj význam a poté, co nějakou dobu chátral, byly zdejší doky a mola přebudovány na moderní nákupní a zábavní centrum. Vyhledávaný je zejména Pier 17 se svými hospůdkami, kde čepují vynikající bostonský ležák Samuel Adams.
Hlavním důvodem návštěvy tohoto místa je ovšem jedinečný pohled na Brooklynský most. Jestliže mezi newyorskými mrakodrapy si může každý vybrat svého favorita, mezi mosty je Brooklyn Bridge naprostou jedničkou jak po technické, tak po architektonické stránce, a na 20 let to byl nejdelší visutý most na světě.
Brooklynský most (Brooklyn Bridge) přes řeku East River byl vůbec prvním mostem, spojujícím newyorské ostrovy, do té doby zde fungovaly pouze přívozy. Důvodem jsou silné proudy, které při takové šířce řeky neumožňovaly klasickou metodu stavby a muselo se počkat, až někdo vyprojektuje dostatečně bezpečný "visutý most".
Brooklynský most je dlouhý 1825 metrů a byl otevřen v květnu 1883. Jeho stavba trvala 16 let a neobešla se zcela bez problémů. Pracovalo na něm 600 dělníků, z nichž 20 zahynulo, včetně stavitele a jeho syna, takže poslední etapu stavby vedla jeho manželka.
Příčiny smrti byly tenkrát tajemné, dnes jsou však už vyjasněny. Při usazování kotevních věží se často ve zdvižích potápěli a při vynořování docházelo k podobnému efektu, jako když se z vody rychle vynoří potápěč. Jednoduše řečeno - dostali nemoc z přetlaku. Dekompresní komory tenkrát ještě neexistovaly.
Fulton Street je jednou z mála pěších zón v New Yorku. Památník ve tvaru majáku je věnován obětem Titaniku.
Další hezkým mrakodrapem ve stylu art deco je sídlo American International Group (zkráceně AI Building) na adrese 70 Pine Street. Byl postavena v roce 1932 a dosahuje výšky 290 metrů.
Míříme ke Ground Zero. Tímto názvem (doslova "území nula") označovali vojáci místo po dopadu atomové bomby, nyní se užívá pro staveniště na místě zničeného World Trade Centra.
V těsné blízkosti Světového obchodního centra stojí Kaple sv.Pavla (St.Paul's Chapel), která zůstala při pádu Dvojčat jako zázrakem zcela neporušena. Ba co víc - sloužila potom hasičům a záchranářům jako místo k odpočinku a ošetření a lidé na její plot vylepovali podobizny nezvěstných přátel a příbuzných.
Kaple sv.Pavla je vlastně nejstarším používaným kostelem na Manhattanu. Byla postavena v letech 1764-66, tedy ještě před válkou za nezávislost, a od té doby nebyla nijak upravována.
Světové obchodní centrum (World Trade Center) tvořilo sedm budov. Nejvýraznější z nich byla Dvojčata, která v době svého dokončení v roce 1973 byla nejvyššími stavbami na světě. Obě věže měly 110 pater, jejich výška byla 417 a 415 m (s anténou 526 m).
Nový komplex, který se staví na Ground Zero, bude mít opět 7 budov. Freedom Tower (Věž Svobody) má mít 1776 stop, což odpovídá roku vyhlášení Deklarace nezávislosti. Práce se však kvůli finanční krizi značně zpomalily, takže zatím stojí asi 4 patra. Podle původních předpokladů to už navíc nebude se svými 541 metry nejvyšší stavba světa (loni otevřená Burj Khalífa v Dubaji má 828 m).
Budovy za ohradou nepatří k WTC. Všechny stavby Světového obchodního centra byly 11.září 2001 zničeny buďto přímo při pádu Dvojčat nebo musely být následně z bezpečnostních důvodů strženy.
Tyto budovy jsou součástí Světového finančního centra (World Financial Center), které bylo postaveno v roce 1988 na břehu řeky Hudson. Jedná se o čtyři podobné mrakodrapy, lišící se svými střechami. Některé na nich mají kopule, jiné pyramidy. Nejvyšší má 225 metrů.
Woolworth Building je jedním z nejhezčích mrakodrapů z počátku 20.století. Jeho majitel zbohatl na síti levných obchodů typu "vše za třicet" (v USA to bylo "vše za pět centů").
Mrakodrap je vysoký 241 metrů a kromě toho, že byl v letech 1913-1930 nejvyšší na světě, svou neogotickou architekturou se stal vzorem pro následující podobné stavby. Budovu zdobí kamenné ornamenty a je zakončena dekorovanou zelenou špicí.
Na protější straně třídy Park Row stojí další dům, který byl předtím také nějakou dobu nejvyšší stavbou světa. Park Row Building z roku 1899 dosahuje výšky 119 m, což je ovšem maximum, jakého lze dosáhnout klasickou zděnou metodou. Stěny takovýchto domů musí být dole tlusté až několik metrů, takže vevnitř nezbývá moc prostoru a jsou víceméně samoúčelné. Nastal čas pro nástup ocelových konstrukcí.
Obě právě popsané budovy se tyčí na okraji Radničního parku (City Hall Park), kde je také nájezd na Brooklynský most.
City Hall (Radnice) z roku 1812 představuje tzv. federální styl, typický pro počátek 19.století.
Sídlo magistrátu (Municipal Building) vzniklo v roce 1914. Budova je vysoká 177 m a na jejím vrcholku je umístěna socha, nazvaná Občanská sláva (Civic Fame). Svým tvarem připomíná moskevskou Lomonosovu univerzitu, takže je jasné, kde se inspirovali Stalinovi architekti.
Další součástí Městského centra (Civic Center) je Soudní okrsek. Vysoká budova vpravo je Soud USA (United States Courthouse), nízký hexagon představuje Soud státu New York (Old County Courthouse), zvaný též Tweedův soud.
Tuto novorenesanční budovu z roku 1870 známe z mnoha filmů ze soudního prostředí (např. 12 rozhněvaných mužů). Právě na jejích schodech vždy netrpělivě čekají novináři na výsledky přelíčení.
Přízvisko "Tweedův" se jí dostalo díky politickému vůdci, který se na její stavbě pěkně napakoval a byl obviněn z korupce. Soud pak probíhal právě v budově, kterou sám postavil.
Emigranti se v cizích zemích sdružují do komunit, aby si ulehčili svůj vstup do nového života. Nejinak je tomu i v New Yorku. Největší a nejbarevnější etnickou čtvrtí je Chinatown (Čínské město).
Zatímco ostatní národnosti už pomalu svá území opouští a mísí se s ostatními Američany, Čínské město se stále rozšiřuje. Zabírá dokonce už i značnou část sousední Little Italy (Malé Itálie), kde spolu rodiny zdaleka nedrží tak pohromadě jako za časů dona Corleona.
SoHo je jednou z nejmalebnějších oblastí New Yorku a nemá nic společného s londýnskou čtvrtí téhož jména. Je to pouze zkratka, označující oblast jižně od ulice Houston ("south of Houston").
Klidné uličky s požárními žebříky a domy s litinovou fasádou přitom měly v minulosti už nejednou namále a v 60.letech bylo dokonce rozhodnuto o jejich demolici. Protesty obyvatel a památkářů naštěstí vedly k tomu, že zdejší litinová architektura (tzv. cast-iron) byla prohlášena historickou památkou.
Nejvíce typických staveb z konce 19.století najdeme na ulici Greene Street. Blok domů č.28-30 bývá označován jako Královna SoHo (Queen), domy č.72-76 jako Král (King).
Dnes je SoHo především uměleckou čtvrtí. Umělci přetvořili půdní prostory na ateliéry a galerie, navštěvované jsou místní kavárny a restaurace.
Tato snaha se však již několikrát obrátila proti samotným umělcům. Když se zabydlí v nějaké oblasti, stane se tato díky nim za nějaký čas oblíbenou a přitáhne sem další obyvatele a obchodníky. Majitelé domů se jim potom odvděčí tím, že vyšroubují nájem do takových výšin, že na něj už nemají peníze a musí si hledat nové místo.
Momentálně je situace taková, že umělci pomalu SoHo opouští a stěhují se spíše do čtvrti TriBeCa (opět zratka - "triangle below Canal", tedy trojúhelník pod ulicí Canal), kde přestavují bývalé továrny a skladiště.
Na samém okraji SoHo, přesněji řečeno už na Broadwayi, stojí Singer Building, sídlo známé firmy na šicí stroje. Jeho litinová fasáda skutečně svým vzhledem oblíbenou "singrovku" připomíná.
Teď už by se ale hodila spíš písnička Bee Gees "Noci na Broadwayi" (Nights On Broadway). V dálce vidíme špičku budovy Chrysleru, což znamená, že nás zítra čekají mrakodrapy Středního Manhattanu...
Důvody k tomu, proč se výstavba mrakodrapů na Manhattanu soustředila právě do dvou oblastí, jsou zcela prozaické - právě v místě Jižního a Středního Manhattanu (Midtown) má ostrov pevné žulové podlaží, které ukotvení takovýchto staveb potřebuje.
Herald Square se rozkládá v místě, kde se kříží Broadway se 6.avenue, zvanou též Avenue of the Americas (Třída obou Amerik). Náměstí bylo pojmenováno podle redakce deníku New York Herald.
Za první mrakodrap v New Yorku je považována Flatiron Building (tedy doslova Žehlička), stojící na trojúhelníkovém plácku na křižovatce Broadwaye a 5.avenue. Její architekti ovšem udělali z tohoto netypického prostoru přednost a vytvořili stavbu, která dodnes udivuje svou elegancí a patří k symbolům New Yorku. Rovněž pojmenování "Žehlička" je víc než výstižné.
Žehlička byla postavena v roce 1902 a dosahuje výšky 91 metrů. V tu dobu existovaly sice v New Yorku už vyšší stavby (např. Park Rown Building), ty byly ovšem stavěny ještě klasickou zděnou metodou.
Žehlička udivila svou odlehčenou ocelovou konstrukcí, která umožnila dostatek vnitřního místa pro kanceláře, a stala se tak opravdu prototypem staveb budoucnosti. I když ve své době se nesetkala s příznivým ohlasem. Skeptici měli strach z toho, že se zřítí, a policisté odháněli šmíráky, sledující kolemjdoucí ženy, kterým zvedal sukně vítr, proudící mezi domy.
Ani za dalšími mrakodrapy nemusíme chodit daleko. V parku Madison Square měl sídlo první baseballový klub a stávala tady původní Madison Square Garden (proto její název). Ta ovšem musela uvolnit místo dalších stavbám.
Budova Metropolitní životní pojišťovny (Metropolitan Life Insurence Company Building), byla sice postavena už v roce 1893, roku 1909 k ní ale byla přistavěna benátská věž s hodinami, vysoká 213 metrů, čímž se stala nejvyšší budovou na světě (začalo se jí říkat MetLife Tower) a tento statut si udržela až do stavby Woolworth Building na Dolním Manhattanu.
Vedle se tyčí Nejvyšší soud státu New York (Appellate Courthouse, 1900) a na místě někdejší Madison Square Garden stojí Newyorská životní pojišťovna (New York Life Insurance Company Building, 1928) se zlatou stanovou střechou.
Woolworth Building na jižním konci si ponechal svůj primát téměř dvacet let, pak se ale opět vrátily nejvyšší stavby na Střední Manhattan. Nezabránilo tomu ani nařízení městské rady, že se budovy musí směrem vzhůru zužovat, aby nestínily ulice a nevytvářely z nich temné kaňony.
Typickým příkladem stupňovité stavby a skloubením praktického požadavku s architekturou je Empire State Building, stojící na 5.avenue mezi 33. a 34.ulicí.
Empire State Building představuje v mnoha ohledech vrcholnou stavbu. Byl dokončen v roce 1931, je vysoký 381 metrů a na více než 40 let se stal nejvyšší budovou světa. V roce 1973 jej předstihla Dvojčata WTC, od osudného 11.září 2001 je ale opět nejvyšší budovou New Yorku.
Stavba Empire State Building trvala pouhých 16 měsíců a davy kolemjdoucích s úžasem sledovaly akrobatické kousky dělníků, především indiánů kmene Navajo, kteří netrpí závratěmi. Kromě jejich umění byla dokonalá rovněž organizace práce - kvůli minimálnímu prostoru před budovou nebylo kolem žádné lešení ani skladovací prostory, každý dovezený nosník se hned montoval.
Budova má 102 pater a po jejím otevření zůstala bohužel vzhledem k hospodářské krizi spousta kanceláří prázdných. Dokonce se jí začalo říkat Empty State Building ("prázdná budova"). Celou situaci nakonec zachránilo vybrané vstupné na vyhlídkovou terasu.
Stavbu završuje anténa a kotevní stožár pro vzducholodě (celková výška s anténou je 443 metrů). Žádná vzducholoď tady ovšem nikdy nekotvila, takže si s ním pohrál pouze King Kong ve filmu.
Vyhlídkové plošiny jsou na Empire State Buildingu hned dvě - v 86. a 102.patře. Ta horní je ovšem přístupná kvůli větru pouze výjimečně a navíc není otevřená. Vyhlídka na Manhattan z 86.patra, kam se postupně dostanete dvěma výtahy, je ovšem taky úchvatná.
Směrem na východ se otevírá pohled na East River a mosty, spojující Manhattan se čtvrtěmi na Long Islandu (Queens a Brooklyn). Z mrakodrapů na Středním Manhattanu je nejvýraznější špice budovy Chrysleru a kousek severněji skosená střecha Citicorp Center.
Výhled jižním směrem nám umožňuje spatřit ostrovy v ústí řeky Hudson, včetně Sochy Svobody. Přímo pod námi se šikmo kříží Broadway a 5.avenue. Tam stojí Flatiron Building (Žehlička) a vlevo od ní pojišťovny v Madison Square Parku. Jižní konec Manhattanu je bohužel již devět let ochuzen o dominantu dvou věží Světového obchodního centra.
Podíváme-li se na západ, vidíme řeku Hudson a za ní New Jersey. Severním směrem nás Broadway dovede na Times Square, které v té záplavě mrakodrapů spíš tušíme podle výrazné špice Bank of America Tower. Mnohem více volného prostoru má Bryant Park s budovou Amerických radiátorů. Značná část severního horizontu se potom ztrácí v Central Parku, za nímž si můžeme představit Harlem a Bronx.
Park Avenue je 4th Avenue a kdysi po ní vedla železnice. Vlaky tady vlastně jezdí pořád, koleje jsou ale umístěny pod zemí a zůstalo tady největší newyorské nádraží Grand Central Terminal.
Se železnicí tedy problém nemají, trnem v oku všem Newyorčanům je ale kancelářská budova Metropolitní životní pojišťovny, která nádhernou třídu rozděluje na dvě části a brání ve výhledu. MetLife Building byla postavena v roce 1963 a původně patřila letecké společnosti Pan Am. Je vysoká 246 m a stojí přímo nad nádražím. Jako poslednímu z newyorských mrakodrapů jim navíc bylo povoleno umístit nahoru název firmy. Je vidět, že i v USA si můžou pojišťovny dovolit ty nejdražší investice.
42th Street je zřejmě nejvýznamnější z příčných ulic na Manhattanu. Začíná u sídla OSN a táhne se až za Times Square. Kromě hlavního newyorského nádraží na ní stojí také Veřejná knihovna a jeden z nejhezčích mrakodrapů - Chrysler Building.
Nádraží Grand Central Terminal vzniklo v roce 1871, koleje byly přesunuty pod zem v roce 1903. Současná budova pochází z roku 1913 a nachází se v ní celkem 120 kolejí, rozmístěných do 2 pater. Strop velké hlavní haly pokrývá mapa souhvězdí.
Budova Americké domácí spořitelny (Home Savings of America, původně Bowery Savings Bank) z roku 1923 je považována za jeden z nejhezčích bankovních domů v New Yorku. Má styl románské baziliky, strop podpírají mramorové sloupy a podlaha je pokryta mozaikami.
Hned vedle stojí Chanin Building, další mrakodrap ve stylu art deco ze 20.let. Byl postaven v roce 1926 a měří 198 metrů.
Chrysler Building vyhrál v roce 1929 díky své ocelové koruně souboj s architektem Bank of Manhattan, stojící dole na Wall Street (nyní Trump Building). Budova je vysoká 319 metrů a slavnostně otevřena byla v květnu 1930. Věžička ve stylu art deco měří 56 metrů a má tvar chladiče automobilu Chrysler Plymouth 1929. Rovněž další ozdoby včetně gotických chrličů připomínají jeho součástky.
Stavitelé budovy Chrysleru si svůj triumf neužívali dlouho, už za rok je předstihl svou výškou Empire State Building, přesto patří právě tento mrakodrap k nezapomenutelným dominantám New Yorku.
New York Public Library (Newyorská veřejná knihovna) se stavěla v letech 1897-1911 a aby bylo její zařízení co nejpraktičtější, podílela se na projektu také řada knihovníků. Schodiště se dvěma kamennými lvy je oblíbeným místem schůzek a poledního odpočinku zaměstnanců okolních kanceláří. Kam chodí teď, když je knihovna pod lešením, to nevíme, a jelikož je neděle, tak to ani nezjistíme.
Řada svazků veřejné knihovny je uložena také v podzemí pod sousedním Bryant Parkem. Bryant Park byl ještě v 80.letech rájem drogových dealerů, dnes si už opět můžeme v klidu vychutnat posezení s pohledem na Empire State (1931) a American Radiator Building (1924) v pozadí.
Bank of America Tower je nejnovějším přírůstkem do rodiny newyorských mrakodrapů. Byl dokončen v loňském roce a se svými 366 metry je nyní druhou nejvyšší stavbou New Yorku. Budova má dva vrcholy - ten ve výšce 366 metrů je zakončen anténou, druhý, vysoký 293 metrů, má nahoře větrnou turbínu na výrobu elektřiny.
Times Square je sice jedním z nejznámějších náměstí na světě, ve skutečnosti však náměstí svým tvarem vůbec nepřipomíná. Je to spíš prodloužené křížení Broadwaye a 7.avenue.
Svoje jméno si nese až od roku 1904, kdy se do budovy č.1 nastěhovala redakce New York Times. Od té doby se ovšem začalo plnit reklamními panely, takže právě díky této části si Broadway vysloužila název "velká bílá cesta". Na počátku minulého století totiž poskytovaly zdroj osvětlení v billboardech výhradně bílé žárovky.
Na adrese 1 Times Square už dnes noviny hlavní sídlo nemají, zůstala však zachována tradice, při níž se každý rok na Silvestra spouští z její střechy stříbrná koule, symbolizující příchod nového roku.
Nejvyšší stavbou na Times Square je dnes Condé Nast Building (4 Times Square), pocházející z roku 1999 a vysoká 247 metrů. Panel na rohu ve dne v noci připomíná, že je zde sídlo největší elektronické burzy NASDAQ.
Times Square je také centrem tzv. divadelního okrsku (Theater District). V jeho okolí se nachází na 40 divadel, první vzniklo již v roce 1730. Nejstarším stále hrajícím divadlem je Lyceum Theater z roku 1903.
Paramount Building (1927) byl ve 40. letech nejslavnějším premiérovým kinem, kde šílely fanynky při filmech Franka Sinatry. V polovině minulého století však začala sláva Times Square poněkud upadat, místo ovládly peep-show, striptýzové kluby a erotické podniky. Situace se změnila v 90.letech a dnes už je Broadway opět centrem divadla a kulturní zábavy.
Times Square plynule přechází v Duffyho náměstí (Duffy Square), pojmenované po otci Duffym, hrdinovi z 1.světové války.
U stánku TKTS lze koupit zlevněné lístky na dnešní představení do všech divadel na Broadwayi a v okolí. Neseženete tady vstupenky na atraktivní premiéry, pokud se ale rozhodnete večer někam zajít, vždycky se někde upíchnete. Představení se dělí na "broadway" a "off-broadway", čemuž pochopitelně také odpovídají ceny.
Radio City Music Hall je jednou z největších a nejprestižnějších koncertních síní v New Yorku. Otevřena byla roku 1932 a hlavní sál má kapacitu 6.000 míst.
Radio City Music Hall už je vlastně součástí Rockefellerova centra, jednoho z největších soukromých obchodních a zábavních komplexů na světě.
Rockefellerovo centrum (Rockefeller Center) bylo postaveno v letech 1931-1940 a dnes jej tvoří celkem 19 budov. Největší z nich je GE Building (dříve RCA Building, 1933), vysoká 259 metrů. Prostranství před budovou, ohraničené vlajkami všech států OSN, zdobí Prométheova kašna. Plocha se v zimě mění v kluziště, v létě ji zaplní stolky zahradních restaurací.
Katedrála sv.Patrika (St.Patrick's Cathedral) je jedním z největších chrámů v severní Americe a zároveň sídlem arcibiskupa. Postavena byla v letech 1850-78, věže byly dokončeny 1885-88.
Katedrála má rozměry 101 x 53 metrů, vejde se do ní 2.500 věřících a přestože věže sahají do výšky 100 metrů, dnes se už poněkud ztrácí v okolní zástavbě.
Další ukázkové mrakodrapy najdeme za budovou MetLife na Park Avenue. Kostel sv.Bartoloměje (St.Bartholomew's Church) vznikl v roce 1919 v byzantské stylu na místě původního kostela z roku 1903.
Stavitelé budovy General Electric, tyčící se nad kostelem, se snažili vytvořil protipól jeho kopule, proto ji zakončili věžičkou ve tvaru rádiových vln.
Hotel Waldorf Astoria pochází rovněž z roku 1931. Dvě věže ve stylu art deco dosahují výšky 190 metrů, což jej činí nejvyšším hotelem v New Yorku. Nevíme, jestli obyvatelé horních pokojů netrpí závratí, ale právě tady se ubytovávají králové a prezidenti při oficiálních návštěvách.
Ulici z této strany opět opticky uzavírá hrůzná kancelářská budova Metropolitní životní pojišťovny (MetLife Building), před ní se krčí Helmsley Building (1929).
Seagram Building z roku 1958 je jedinou newyorskou stavbou architekta Miese van der Rohe, kterého u nás důvěrně známe, protože vytvořil také brněnskou vilu Tugendhat. Jeho černý kvádr z bronzu a skla je vysoký 157 metrů a bronzové obklady mají připomínat barvu whisky dané značky.
Stejně jako v Brně, i tady Mies van der Rohe překvapil sovu originalitou a svým dílem se vrátil ke stavbě rovných mrakodrapů, které se hned od země drápou do výšky. Problémy se světlem vyřešil tím, že budovu doplnil malým náměstíčkem. Tento postup byl později použit také při stavbě World Trade Centra.
CityCorp Center patří mezi nejmodernější stavby. Bílý mrakodrap z roku 1978 je vysoký 279 metrů a z ulice bohužel pořádně nevidíme jeho zvláštní střechu, která má sklon 45o. Další zajímavostí je mezipatro, v němž je umístěno mohutné závaží v kapalině, vyrovnávající výkyvy budovy při nárazech větru.
Podpůrné pilíře jsou umístěny uprostřed stěn a ne v rozích, jak bylo dosud zvykem. Tato neobvyklost je způsobená mimo jiné tím, že autoři měli za úkol zachovat polohu kostela sv.Petra.
Na Lexington Avenue stojí také Centrální synagoga (Central Synagogue). Židovská komunita vznikla v New Yorku v roce 1846 a tato budova z roku 1870 je nejstarší používanou synagogou.
Lever House na Park Avenue, postavený v roce 1952, byl prvním skleněným mrakodrapem. Tyto stavby sice nebyly ve srovnání s architektonickými skvosty minulých období až tolik originální, ale vrátily opět pozornost hledisku, že je třeba stavět budovy prakticky použitelné.
Sony Building (dříve sídlo telefonní společnosti AT&T) byl postaven roku 1984 z růžové žuly. Charakteristickým znakem je polokruhový výřez ve střeše, tzv. chippendale.
V pozadí vidíme typickou kopuli mrakodrapu CitySpire Center (1987, 248 m).
Budova IBM z černé žuly byla dokončena v roce 1982 (nyní je to jen 590 Madison Ave, 184 m).
Jedním z nejluxusnějších newyorských mrakodrapů je Trump Tower, kterou dal postavit roku 1983 multimilionář Donald Trump. Budova je vysoká 202 metrů, dolních pět pater zabírá velkolepá hala z oranžového mramoru s drahými obchody a 16metrovým vodopádem. V horních patrech mají soukromé byty známé osobnosti, údajně také sám majitel.
Jelikož je dnes neděle a nechtěli nám zatím nikde nalít, rozhodli jsme se to zkusit v Trumpově baru. Počítali jsme s tím, že to bude o něco dražší, ale Brooklynský ležák tady nestál kupodivu víc než jinde (cca 6-7 USD).
V okolí Trumpovy věže na 5th Avenue mají sídlo další obchody renomovaných značek (včetně Gucciho, Vuittona nebo klenotnictví Tiffany) a poblíž vstupu do Central Parku stojí Plaza Hotel (1907), litinová stavba ve stylu renesančního zámku s údajně nejluxusnějšími pokoji v New Yorku.
Central Park bývá často označován jako "zelené plíce New Yorku" a většina lidí si myslí, že tady byla tato plocha o velikosti 340 hektarů ponechána při výstavbě města jako zbytek přírody.
Situace je ale přesně opačná - Central Park byl vytvořen uměle na místě bývalých mokřin a většina zeminy, skal a kamení sem byla navezena. Když v roce 1856 zahájila městská rada rekultivaci tohoto prostoru, stály zde chatrče a malá farmy.
Ke slavnostnímu otevření parku došlo v roce 1876 a od té doby jej využívají Newyorčané k aktivnímu odpočinku. Jelikož je i dnes krásné nedělní odpoledne, většina z nich nerelaxuje v supermarketech, ale právě v Central Parku, kam si chodí zaběhat, zabruslit, zazpívat nebo jen tak lehnout do trávy.
Central Park je dlouhý 4 kilometry a široký 800 metrů, je tedy jasné, že na tak velké ploše si každý najde svoje místo. Nejrušnější je jižní část, doplněná altánky, sochami spisovatelů a výjevy z pohádek.
Zájem je také o projížďku na lodičkách po umělém jezeře. Jezero se jmenuje Jezero (The Lake) a nad ním vyrůstají terasy s fontánou Bethesda. Socha uprostřed představuje Anděla vody.
V nejužším místě překlenuje jezero Bow Bridge a ve vodě se odráží věže okolních domů. Apartmánové rezidence v blízkosti Central Pakru totiž patří k nejoblíbenějším.
Nevýhodou Central Parku je poněkud horší orientace, takže na cestu k Jahodovým polím jsme se nakonec museli doptat.
Strawberry Fields (Jahodová pole) založila Yoko Ono na počest Johna Lennona, který byl kousek odsud zavražděn. Zdobí je mozaika s názvem jedné z jeho nejznámějších písní ("Imagine").
John Lennon byl zastřelen 8.prosince 1980 vřed vchodem do domu Dakota. Dakota House byl postaven v letech 1880-84 jako vůbec první činžovní dům v této části města a je známý také tím, že zde Roman Polanski natáčel svůj horror Rosemary má děťátko. V budově s reliéfem indiána stále bydlí Yoko Ono.
Oblastem mezi Jižním a Středním Manhattanem se říká Villages, tedy doslova "vesnice". Právě tady totiž v minulosti vznikaly první zemědělské farmy a uspořádání ulic nectí ještě šachovnicový systém.
Nejznámější z těchto "vesniček" je Greenwich Village, která se stala oblíbenou čtvrtí studentů a umělců. Na Washingtonově náměstí sídlí hlavní campus Newyorské univerzity (New York University, založena 1831), v 60.letech hrával pod Vítězným obloukem Bob Dylan a konaly se zde protesty proti válce ve Vietnamu.
Washingtonův oblouk (Washington Arch) je vysoký 26 metrů a odhalen byl v roce 1895 u příležitosti 100.výročí uvedení George Washingtona do prezidentského úřadu.
Simon a Garfunkel na svém prvním albu opěvují hospůdky a starožitné krámky na Bleecker Street.
Greenwich Village je také oblíbenou čtvrtí homosexuálů, kteří si dávají schůzky na lavičkách v Christopher Parku, jak je k tomu navádí bílé sousoší gayů a lesbiček.
Do místních lokálů se začali stěhovat černí jazzmeni a jejich příznivci, když se půda v Harlemu stala příliš nebezpečnou. Tyto kluby vypadají většinou zvenku zcela nenápadně a jejich úzké vchody bez vývěsních štítů neznalý člověk lehce mine. To je vzpomínka na období prohibice, kdy do zdejších tajných náleven mohl vstoupit jen ten, kdo znal správné heslo.
Newyorské metro se začalo budovat už koncem 19.století a k dnešnímu dni má přes 1.100 km kolejí a téměř 500 stanic. Linky na Manhattanu sledují směr hlavních tříd a jsou umístěny těsně pod povrchem. Typickou kulisou zdejších ulic proto jsou sloupy páry, vycházející z větracích šachet.
Vrátili jsme se metrem k Madison Square Garden. Celý blok mezi 6. a 7.avenue zabírá Macy's, největší obchodní dům na světě. Jeho provoz byl zahájen 1902.
Empire State Building bývá v noci krásně nasvícen, přičemž barvy se mění podle roční doby a významných výročí.
Počasí se dnes poněkud zhoršilo a mrakodrapy na Manhattanu dostály svému názvu a šplhají až do mraků. Poté, co jsme si zašli na snídani do Mekáče pod Empáčem a znovu se prošli po 5.avenue k Žehličce, už prcháme před deštěm do metra, které nás doveze do Radničního parku, v němž se nachází vstup na Brooklynský most.
Brooklynský most (Brooklyn Bridge) je dokonalou technickou stavbou a to navíc jeho autoři koncem 19.století nemohli předpokládat, jaké množství dopravy bude muset dneska zvládnout. Slouží jim proto ke cti, že už tenkrát mysleli taky na chodce a bicyklisty.
Lávka pro pěší je vedena prostředkem mostu 5,5 metru nad vozovkou a přestože pod vámi jezdi hlučící a smrdící auta, má tvar upravené pěší zóny s lampami a lavičkami a kromě cyklistů na cestě do práce ji využívají také obyvatelé obou čtvrtí k rannímu joggingu.
Většina návštěvníků New Yorku během svého pobytu neopustí Manhattan a kromě letiště další části města vůbec nepoznají. Už samotný pohled z mostu od Brooklynské věže nám ale napovídá, že se dostáváme do zcela jiného města.
Před námi se otevírá okrsek továren, přístavních doků a nájemných bytů. V těchto místech se také odehrávala většina scén filmu Horečka sobotní noci. I když most, kde si Travoltova parta dokazovala svou odvahu, nebyl Brooklynský most, ale vzdálenější Verrazano Bridge.
Brooklynský most hrál roli ve filmu Ztraceni na Manhattanu. Není nám ale jasné, jak tady chtěla Sarah Jessica Parker páchat sebevraždu. Pokud by tedy neskočila mezi auta přímo do vozovky...
Budova s nápisem "Watchtower" je světovou centrálou Svědků Jehovových. Watchtower (Strážní věž) je název jejich časopisu.
Brooklyn má specifickou atmosféru a většina jeho obyvatel se za Newyorčany vůbec nepovažuje. Původně samostatné město bylo k New Yorku připojeno teprve v roce 1898 a kdyby tomu tak nebylo, byl by dnes Brooklyn čtvrtým největším městem USA.
Na rozdíl od uspěchaného Manhattanu je Brooklyn klidnou čtvrtí a malebné Brooklynské výšiny (Brooklyn Heights) oblíbenou adresou businessmanů, pracujících na protějším břehu řeky. Ulice tady mají exotické názvy (Pomerančová, Ananasová apod.) a z promenády se naskýtá ten nejklasičtější pohled na jižní Manhattan.
V budově Brooklynské historické společnosti (Brooklyn Historical Society, 1863) se můžeme seznámit s dějinami města.
Kostel sv.Trojice (Holy Trinity Church) z roku 1834 je jedním z nejstarších v Brooklynu a na blízkém náměstí stojí Soudní dvůr (Supreme Court) a Borough Hall (1848), tedy bývalá městská radnice.
Harlem leží v severní části ostrova Manhattan (od pevninského Bronxu jej odděluje řeka stejného jména) a už samotné toto slovo je dnes synonymem pro pojmenování "černé čtvrti". Černochů a barevných zde opravdu žije nejvíc, od nepokojů a násilností v 90.letech se však situace hodně uklidnila a kriminalita značně poklesla.
Ostatně samotný Harlem je stejně pestrý jako tváře jeho obyvatel, takže například na okraji v oblasti Morningside Heights lze dokonce navštívit největší americkou katedrálu.
Prostranství mezi katedrálou, církevní školou, biskupskou rezidencí a synodem se říká "dětský sochařský parčík". Zůstává nám ale záhadou, proč se největší výtvor jmenuje Kašna míru. Inu, každý má asi jiné představy o míru.
Neogotická katedrála je zasvěcena sv.Janu Teologovi (Cathedral of St.John the Divine). Začala se stavět v roce 1892, stále ale není dokončená. V konečné podobě mát mít rozměry 180 x 45 metrů a má to být největší křesťanská katedrála na světě.
Bronzové panely na dveřích zobrazují kromě světcových vizí další výjevy ze Starého a Nového zákona. Je jich celkem 60 a ulil je Barbedienne, pařížský mistr, který se podílel rovněž na Soše Svobody.
Katedrála má pět lodí, hlavní je vysoká 38 metrů. Kruhy na podlaze odkazují k významným místům Ježíšova života. Rozetové okno v průčelí je sestaveno z 10.000 kousků skla a je největší v USA.
Na rohu Broadwaye a 112.ulice stojí oblíbená Tomova restaurace (Tom's Restaurant), o které zpívá Suzanne Vega. Tomův podnik navštěvují často také studenti Kolumbijské univerzity, zabírající 6 bloků ulic.
Columbia University byla založena roku 1754 jako King's College, na svém současném místě je od roku 1897 a mezi její absolventy patří několik nositelů Nobelovy ceny a amerických prezidentů.
Centrálnímu nádvoří vévodí klasicistní budova knihovny (Low Library). Schodiště se sochou Alma Mater se objevuje ve filmech ze studentského prostředí, včetně Jahodové proklamace, natočené podle skutečných událostí, které se zde odehrály koncem 60.let minulého století. Součástí areálu je rovněž Kaple sv.Pavla (St.Paul's Chapel) z roku 1904.
Na protější straně Broadwaye stojí Bernard College, otevřená v roce 1889 pro dívky, a teologický seminář (Union Theological Seminary) z roku 1836.
Za ním se již tyčí věž dalšího jedinečného kostela. Riverside Church vyrostl v roce 1930 na břehu řeky Hudson, jeho vzorem byla katedrála v Chartres. Je to nejvyšší kostel v USA a 120 metrová věž byla postavena pomocí ocelové konstrukce, podobně jako mrakodrapy.
Kostel má základnu 70 x 29 metrů, kopule je vysoká 32 metrů a hlavní loď pojme 2.100 věřících. Kristova kaple vznikla podle románské kaple St.Nazaire v Carcassone z 11.století. Zklamáním je pro nás jen poslední kaple, v níž je dnes kavárna se švédskými stoly.
V parku u řeky stojí Hrobka generála Granta (General Grant National Memorial), největší mauzoleum v USA. Generál Hiram Ulysses Grant, hrdina z války Severu proti Jihu, se stal 18.prezidentem Spojených států. Zemřel v roce 1885 a je to jediný prezident, pohřbený v New Yorku. Hrobka byla otevřena v roce 1897, ve druhé rakvi je uložena jeho žena Julia Dent.
Z až moc poklidného nábřežního parku se konečně dostáváme do rušného Harlemu a vidíme, že Broadway je skutečně dlouhá cesta, která prochází během svých 20 kilometrů na Manhattanu mnoha podobami. Rezavé pilíře nadzemní dráhy v této části města v ničem nepřipomínají majestátní budovy bank ve finančním distriktu ani zářivé reklamy na Times Square.
Srdcem Harlemu je 125.ulice (125th Street). Tady se jí spíš říká Martin Luther King Jr. Boulevard na počest vůdce černošského hnutí za lidská práva.
Ve 20. a 30.letech minulého století bylo právě toto místo centrem tzv. harlemské renesance, spojené se jmény černých spisovatelů a hudebníků, jako byli Duke Ellington, Bessie Smith nebo Billie Holiday.
Hodně klubů a místních obyvatel se v bouřlivých časech přestěhovalo do jiných částí města, zůstalo tady ale divadlo Apollo (Apollo Theater), kde se dodnes konají "amatérské noci", na nichž může kdokoliv z ulice předvést své umění. Tímto způsobem na sebe upozornila například mladá Ella Fitzgerald...