Důkazy prvního neolitického osídlení na Maltě pochází ze 6.tisíciletí př.n.l. V 1.tisíciletí př.n.l. okupovali ostrov Féničané, po nich přišli Kartáginci, Římané, Byzantinci, Arabové, Normané a Španělé.
Nejvýznamnější období v historii země nastalo za vlády rytířů řádu sv.Jana (johanité), kteří sem přišli v roce 1530 z ostrova Rhodos, odkud byli vyhnáni Turky. Maltézští rytíři zde vládli přibližně 280 let, po nich následoval Napoleon a Britové.
Malta se osamostatnila ze závislosti na Velké Británii v roce 1964, o 10 let později se stala republikou. Členem EU je Malta stejně dlouho jako my, tedy od roku 2004.
Maltézští rytíři vybudovali kolem celého ostrova dokonalé hradby, díky kterým se stal prakticky nedobytným. Nejstarší dochovaná strážní věž stojí v Bugibbě a chránila ostrov ze severu. Postavil ji v roce 1609 velmistr řádu Alof de Wignacourt, po němž je taky pojmenována.
Bugibba se nachází v zálivu sv.Pavla a rovněž zdejší kostel je zasvěcen tomuto apoštolovi. Sv.Pavel se sem dostal v roce 60 a začal obracet místní obyvatele na křesťanství.
Odpoledne se vydáváme na plavbu po severních zálivech. Nejdříve proplouváme zálivem sv.Pavla, následuje jeskyně Xemxija, záliv Mistra a záliv Selmun se svými jeskyněmi. Voda je všude nádherně modrá a průzračná. V sádkách na ryby chovají tuňáky a mečouny.
Plavba končí u ostrova sv.Pavla. Právě na tomto místě ztroskotala loď, která eskortovala světce v řetězech z Jeruzaléma do Říma. Ten se díky tomu zachránil a započal na Maltě svou misijní činnost.
Malta je ve skutečnosti souostroví, skládající se z několika ostrovů a ostrůvků. Pouze tři z nich jsou však obydlené - Malta, Gozo a Comino. Během našeho trajektu na ostrov Gozo proplouváme také kolem Comina.
Jelikož je i tady křišťálová voda, není se co divit, že zálivu na severu se říká Modrá laguna. Toto jméno má ostatně v celém Maltském souostroví několik útvarů - Modrá laguna, Modrá jeskyně apod.
Gozo je druhým největším ostrovem Maltského souostroví a jeho pobřeží je mnohem strmější a skalnatější. Při vjezdu do přístavu Mgarr nás vítají věže zdejších kostelů.
Hlavním městem ostrova je Victoria. Toto město se původně jmenovalo Rabat, přejmenováno bylo v roce 1897 na počest narozenin královny Viktorie.
Srdcem Victorie je citadela, vystavěná na vrcholku stolové hory. Je to vlastně opevněné historické město, jehož počátky sahají až do doby bronzové. Hradby začali stavět Féničané.
Uvnitř citadely se nachází několik paláců a Katedrála P.Marie. Kopule chrámu je však falešná - jedná se pouze o dokonale propracovanou nástropní malbu. Podlaha je pokryta náhrobky johanitských mnichů a velmistrů řádu.
Nejznámější přírodní zajímavostí ostrova je Azurové okno. Plavba k němu vede přes záliv Dwejra, což je vlastně vnitřní jezero, spojené s mořem pouze úzkým tunelem. Voda v něm je proto slaná.
Na skalním ostrůvku Fungus Rock stávala strážní věž. Ta však nesloužila ani tolik k obranným účelům, jako spíš k ochraně vzácných hub, které tady rostou.
Na závěr plavby vidíme Azurové okno, což je skalní brána, klenoucí se z pobřeží do moře.
Ggantija je nejstarší megalitický chrám v celém Maltském souostroví a zřejmě taky nejstarší volně stojící svatyně na světě. Vznikl v polovině 4.tisíciletí př.n.l. a podle legendy jej postavila matka-obryně. Jinak si ostatně ani nelze vysvětlit, jak sem mohli jeho stavitelé dopravit šestimetrové kamenné bloky v době, kdy lidé neznali kolo ani kladku a neuměli vyrábět železo.
Jeskyně Calypso je umístěna v útesu nad zálivem Ramla. Podle legendy právě tady držela víla Calypso Odyssea 7 let v zajetí při jeho návratu z Trojské války.
Marsalforn je rybářská vesnička, která vyrostla v největší gozovské letovisko.
Hlavní město Valletta leží na poloostrově a je celé obestavěno hradbami. Na poloostrov vstupujeme městskou branou, stojící hned vedle autobusového nádraží, kam přijíždí malebné maltské autobusy ze všech stran ostrova.
Město založil ve druhé polovině 16.století velmistr řádu maltézských rytířů Jean de la Valletta, po němž je také pojmenováno. Valletta vznikla tedy plánovitě, o čemž svědčí pravoúhlé ulice a náměstí. Do ulic trčí pestré balkóny, na věžích jsou namalované hodiny pro zmatení nepřátel.
Největším kostelem na celé Maltě je Ko-katedrála sv.Jana. Tento název není zakoktání, ale znamená to, že papež udělil Maltě výjimku a může mít dvě katedrály, i když má pouze jednoho biskupa (někdy se překládá jako spolu-katedrála).
Jelikož je neděle, tak nás dnes dovnitř nepustili. V silně katolické zemi je totiž v neděli a ve svátky vstup turistům do kostela přísně zakázán. Prohlídku interiéru si proto musíme nechat na příští týden.
Ko-katedrála sv. Jana byla postavena v letech 1573-77 a stala se hlavním chrámem rytířů johanitského řádu (název maltézští rytíři, resp. rytíři maltézského kříže, se začal používat až po jejich příchodu na Maltu).
Nejvzácnější Kaple Nejsvětější svátosti se nachází za dvojitou mříží, v oratoriu je umístěn Caravaggiův obraz "Stětí Jana Křtitele". Podlahu chrámu pokrývá 400 zdobených náhrobních desek z barevného mramoru.
Velmistrovský palác byl postaven v 16.století v renesančním stylu. Uprostřed nádvoří stojí socha Neptuna a protože sem přijížděli rytíři na koních, nachází se v podloubí také barokní napajedlo.
Palác dnes slouží jako sídlo prezidenta a parlamentu, pro veřejnost je proto otevřeno pouze pět (ovšem velice rozlehlých) místností a zbrojnice. Vzhledem k již zmíněné neděli je to navíc dnes jediné místo, kam se dostaneme.
Největší nákupní třídou města je Republic Street, dlouhá 1,5 kilometru, která končí u pevnosti Sant Elmo. Pevnost Sant Elmo zabírá samotnou špičku poloostrova a stála tady už před maltézskými rytíři. V roce 1565 odolala tureckému obléhání a dnes je v ní umístěno Válečné muzeum.
Ze zahrad nad přístavem se naskýtá pohled na protější stranu zálivu, kde se nachází tzv. Trojměstí. Tvoří jej tři města na malých poloostrůvcích, vybíhajících do moře, které byly opevněny krátce po příchodu johanitů - Sengiea, Vittoriosa a Cospicua.
Mosta leží západně od Valletty a její nejvýznamnější památkou je Kostel Nanebevzetí P.Marie, který byl postaven v letech 1833-1860. Jedná se rotundu s neoklasicistním portálem, připomínající svým tvarem římský Pantheon. Kopule je vysoká 60 metrů, má průměr 54 metrů a je to 3.největší kopule v Evropě.
V boční kapli je umístěna německá bomba, která zasáhla kostel v roce 1942, prorazila kupoli, dopadla na zem a... nevybuchla. Všichni si mysleli, že jde o zázrak, nakonec ale ukázalo, že to byla sabotáž. Pyrotechnici našli uvnitř lístek od dělníků z plzeňské Škodovky, kteří do bomby nevložili rozbušku.
Bývalé hlavní město Mdina leží pouhých 7 kilometrů od Valletty, i když to podle mapy vypadá mnohem dál. Mdina byla hlavním městem od římských dob až do příchodu maltézských rytířů, dnes má přezdívku "mlčící město", což nejlépe vystihuje její úzké a tiché uličky.
Dodnes je také Mdina sídlem biskupa a stojí tady první maltská katedrála. Katedrála sv.Petra a Pavla byla založena ve 13.století, v letech 1696-1702 byla přestavěna po zemětřesení v barokním stylu.
Z čajových zahrad, umístěných na hradbách, se podle průvodce naskýtá jeden z nejhezčích výhledů na velkou část ostrova. Ostrov Malta je dlouhý 27 kilometrů a široký 14 kilometrů, což znamená, že všechno je tady blízko a jedno město prakticky navazuje na druhé.
Mdinu opouštíme Řeckou bránou a odtud se po 2-3 minutách chůze ocitáme v Rabatu. Obě města byla rozdělena Araby v roce 1870. Rabat vlastně doslova znamená "předměstí".
Katakomby sv.Pavla pocházejí ze 4.století. Labyrint podzemních chodeb, v nichž jsou vytesány pohřební komory, představuje největší pohřebiště ve městě. Hrobky bohatých jsou zdobeny ozdobnými oblouky a završeny baldachýnem nebo sedlovou střechou.
Nejvýznamnějším poutním místem maltských věřících je zdejší farní kostel, zasvěcený sv.Pavlovi. Kostel byl postaven v roce 1575 a nachází se pod ním jeskyně, v níž údajně žil apoštol Pavel během svého pobytu na Maltě.
Dnešní den jsme zakončili na západě ostrova. Útesy Dingli jsou vysoké 250 metrů a představují nejvyšší bod na Maltě. Měl by odsud být nejlepší výhled na tuto část pobřeží...
Mezi největší atrakce Malty patří plavba do Modré jeskyně, ležící rovněž na západním pobřeží. Je snad zbytečné dodávat, že voda je tady opravdu průzračně modrá. Jsme přece na Maltě...
Maltské neolitické chrámy jsou staré 5000-6000 let, což znamená, že například egyptské pyramidy vznikly teprve 1000 let po nich.
Hagar Qim se nachází 12 km od Valletty. Postaven byl kolem roku 3000 př.n.l. z maltského vápence zcela bez použití železných nástrojů. Největší kámen je přitom dlouhý 7 metrů a váží 20 tun.
Dodnes se zde zachovala klenba průčelí a několik místností. Malé vstupy vedou do bočních kaplí a chrámů, v nichž se nacházejí obětní stoly a oltáře. Některé sloupy jsou zdobeny reliéfy rostlin. Stavba zřejmě sloužila jako věštírna, původ stavitelů a důvod jejich odchodu je však nejasný.
Mnajdra se rozkládá pouhých 500 metrů od Hagar Qimu. Pochází ze stejného období, na rozdíl od něj však tvoří tuto svatyni tři samostatné chrámy.
Vracíme se opět přes Vallettu a protože je konečně otevřeno, doplňujeme si prohlídku některých památek. Kromě Ko-katedrály sv.Jana jsou to především Horní zahrady Barracca, z nichž je ještě lepší pohled na Velký přístav a Trojměstí na protější straně.
Marsaxlokk je poklidné rybářské městečko a přestože sehrálo významnou roli vždy při dobývání Malty, jeho jedinou památkou je Kostel Naší Paní z Pompejí.
Přístav je plný kotvících rybářských člunů. Maltským člunům se říká luzzu a některé z nich mají na přídi namalovaná očička, která mají podle starých bájí zahánět zlé duchy. Moc takových jsme ale neviděli...
Tarxiem leží na předměstí městečka Paola a zdejší chrámy objevil rozzuřený farmář na svých polích počátkem 20.století. Tarxien byl postaven v letech 3800-2500 př.n.l. a na rozdíl od Hagar Qimu, tyčícího se na mořském útesu, nemá tak nádherné umístění, protože je obklopen městskou zástavbou. Bylo zde však objeveno mnohem více artefaktů. Nejznámější je socha "tlusté dámy", představující pravděpodobně kult plodnosti.